Dát dětem co nejlepší start do života chce asi každý rodič. Kromě všemožných kroužků pohybových a uměleckých aktivit tak určitě plánujete nasměrovat své dítě i k co nejlepšímu zvládnutí světových jazyků, v čele s angličtinou. Je to ale ještě před začátkem výuky jazyků na základní škole vhodné? Nebude dítě přetížené? Bude mít výuka výsledky? Nebude si dítě jazyky plést dohromady? Od kterého roku poslat dítě do pečlivě vybrané jazykové školy?
Děti se jazyky učí jinak než dospělí
Podle poznatků neurovědců existuje určité kritické období, kdy je dětský mozek novému jazyku díky své plasticitě otevřen mnohem více než později. Druhý jazyk je v tomto období většina dětí schopna zvládnout na úrovni rodilého mluvčího. Toto období končí přibližně s nástupem puberty. Ještě do konce puberty lze ale zpravidla získat výbornou znalost jazyka.
Dospělí studují další jazyky už jiným mechanismem a stojí je to mnohem více úsilí. Jakmile nový jazyk běžně nepoužívají, snadněji ho také zapomínají. Obtížnost studia v dospělosti dobře vykresluje existence řady výukových metod, které se pokoušejí handicap dospělého mozku alespoň částečně obejít. Co už ale v dospělosti jen stěží změníme, je skutečnost, že identitu máme pevně spojenu s naším prvním, mateřským jazykem. V něm si pojmenováváme své okolí, myslíme a reflektujeme sami sebe. Máme vytvořeno tzv. jazykové ego.
Zapíšeme-li své potomky na angličtinu pro děti dříve, než dosáhnou puberty, ušetříme jim tím mnoho pozdějšího méně efektivního učení. Časné studium cizího jazyka pomáhá trénovat celý mozek – rozvíjejí se tím zejména další kognitivní funkce. Díky vyšší citlivosti na zvukové nuance si dítě osvojí snadno i perfektní přízvuk. Raná výuka má však i nástrahy, kterých by si rodiče měli být vědomi.
Klady a zápory studia angličtiny u dětí
Shrňme si některé z kladů výuky angličtiny v raném věku:
- Jedinečná plasticita mozku dětem umožní získat úroveň rodilého mluvčího
- Nasávat nové poznatky je pro děti přirozená zábava
- Děti umí zachytit a věrně reprodukovat intonaci a rytmus řeči
- Nemají zábrany a bloky dospělých, nestydí se tak za chyby
- Výukou podporujeme celkový rozvoj dítěte
S výukou angličtiny u dětí jsou ale spojené ale i některé nástrahy:
- Aby přišly výsledky, dítě musí s druhým jazykem přicházet do styku denně, nejlépe několikrát denně. Kromě bilingvních rodin to není vůbec snadné docílit.
- Děti nezajímá klasické “učení”. Nechtějí pasivně poslouchat, ale chtějí si hrát a bavit se. Je třeba využít zvědavosti dětí, emocí, zvuků, barev, obrázků, pohybu, hmatu, a k tomu navodit dětem pocit bezpečí a jistoty. Zásadní je tedy učitelova empatie a jeho zkušenost právě s výukou dětí. Učitel, který to s dětmi neumí, jen marní čas.
- Nižší nároky na jazykovou zdatnost učitele ale v žádném případě nejsou ani u výuky dětí na místě. Naopak. Pokud lektor angličtiny není na úrovni rodilého mluvčího, děti si nevratně naposlouchají chyby v jeho jazykovém projevu a jen těžko je pak budou setřásat.
- Děti excelují, pokud ke svému učiteli získají emocionální vazbu, důvěřují mu a získávají od něj pozornost a uznání.
- Celkově by výuka měla být pro děti příjemným zážitkem, na který se těší.
Ideální věk, kdy začít s výukou angličtiny u dětí
O tom, kdy s výukou druhého jazyka u dětí začít, se stále ještě vedou v odborných kruzích debaty. Vývojoví psychologové se však více méně shodují na doporučení nejnižšího věku dítěte. Výuka angličtiny by neměla začít před třetím rokem věku dítěte. Do tří let má dítě jiné prioritní vývojové úkoly a angličtina, případně jiný cizí jazyk, by mohla (ale nemusela) představovat přílišnou zátěž. Neurčitost je daná rozdílnými individuálními schopnostmi dětí. Zralost dítěte a případné vývojové problémy se dají s větší jistotou rozpoznat až kolem tří let.
Že paralelní zvládnutí dvou jazyků je pro dětský mozek velká zátěž, dokládají nejlépe zkušenosti z bilingvních rodin, ve kterých se řečový vývoj dětí téměř vždy oproti monolingvním rodinám opožďuje. Podle srovnávacích studií z Belgie, Švýcarska či Kanady, kde jsou vícejazyčné rodiny časté, bývá zpoždění někdy až o dva roky.
Najít správnou rovnováhu
Vytvořit dítěti ideální podmínky pro zvládnutí angličtiny na úrovni rodilého mluvčího je české monolingvní rodině dosažitelné opravdu těžce. Zajistit dětem angličtinu 3x denně ve 20-30 minutových blocích, každý den v týdnu, v malé skupince 5 dětí s rodilým mluvčím, který má talent pro výuku dětí, je mimo reálné možnosti jak většiny rodičů, tak našeho vzdělávacího systému. Neznamená to ale ani, že na jazykovou výbavu svých dětí je radno rezignovat.
Víme už také, od čeho si raději moc neslibovat. Dítěti neudělá dobrou službu výuka angličtiny několikrát týdně s výbornou paní učitelkou, která umí “trochu” anglicky. Nepomůže ani levná studentka s výbornou angličtinou, která sice brigádničí ve školce každý den, ale svůj didaktický um zatím teprve hledá.
Má tedy význam investovat do jazykové výuky svých dětí? Jednoznačně ano. Možné zisky pro budoucnost dítěte jsou obrovské. Nepočítejte ale s okamžitým výsledkem a nenechte si dítě kazit špatně mluvícím lektorem. S největší pravděpodobností se vám nepodaří exponovat dítě angličtině natolik, aby si vybudovalo internacionální jazykové ego, ale pokud to bude angličtina kvalitní a dítě to bude bavit, je to maximum, které můžete v našich podmínkách dosáhnout. A co němčina, francouzština, italština nebo třeba španělština? Nemáte-li speciální motivaci zvolit místo angličtiny některý z dalších jazyků, dovolíme si říci, že na ty má vaše dítě čas. Povzbuzením budiž, že budoucí zvládnutí dalšího jazyka pro ně bude se znalostí angličtiny zase o něco snazší.
